Blog

Emoční validaci do širšího povědomí uvedla americká sociální pracovnice Naomi Feil při práci se seniory s demencí. Zjistila, že lidé nepotřebují být neustále opravováni, ale především pochopeni, přijati a respektováni. Když byly jejich emoce uznány, postupně slábly, zatímco jejich přehlížení nebo znehodnocování vedlo k zesilování obtíží. Stejný princip se velmi dobře uplatňuje i v rodičovství a v práci s dětmi.

Emoční validace patří mezi klíčové dovednosti pro budování zdravých vztahů – ať už v partnerství, přátelství nebo ve vztahu rodič–dítě. Znamená rozpoznání a přijetí prožitku druhého člověka. Dítěti tím dáváme jasnou zprávu, že to, co cítí, je pochopitelné, a že jeho pocity mají své místo. Právě uznání emocí pomáhá snižovat intenzitu nepříjemných prožitků a podporuje pocit bezpečí. Opakem je emoční znehodnocování, které může mít dlouhodobě nepříznivý vliv na vývoj dítěte. Pokud dítě opakovaně zažívá, že jeho pocity nejsou brány vážně, může si do dospělosti nést vyšší míru stresu, nízkou sebehodnotu nebo potíže s regulací emocí a impulzivity.

Emoce nezmizí tím, že je přehlížíme, potlačujeme nebo se jim vyhýbáme. Když dítě slyší věty jako „nic se neděje", „to přejde" nebo „nebuď tak citlivý", může získat pocit, že mu rodič nerozumí, a nenápadně se učí, že jeho prožívání je nevhodné nebo špatné. Je důležité dětem předávat, že neexistují dobré a špatné emoce. Každá emoce má svou funkci a přináší informaci o tom, co dítě prožívá a co potřebuje. Dlouhodobé znehodnocování emocí však děti neučí, jak s nimi pracovat, ale spíše je vede k tomu, aby svým pocitům nevěřily a potlačovaly je. Tím přicházejí o možnost hledat zdravé a efektivní způsoby zvládání náročných emočních situací.

Ranní hry ve školce nejsou pouze čekáním na program. Pro děti představují klíčový start dne, který ovlivňuje, jak se celý den vyvine. Právě během těchto chvil se dítě adaptuje na nové prostředí, učí se loučit s rodičem a postupně se začleňuje do kolektivu. I pro paní učitelky je tento čas velmi důležitý – sledují, jaká je momentální nálada dítěte, jaké má potřeby, zda se cítí bezpečně, a zároveň pozorují jeho interakce s ostatními dětmi. Ranní hry tedy nejsou jen přechodovou fází, ale hodnotným momentem, kdy se dítě připravuje na celý školní den.

Velký význam má volná hra, která je pro dítě stejně důležitá, ne-li důležitější, než cílené řízené aktivity. Dává dětem prostor, aby si samy vybraly, s kým si chtějí hrát, co chtějí dělat a jak dlouho u dané činnosti zůstanou. Tento svobodný výběr podporuje samostatnost, učí děti spolupráci, řešení problémů a komunikaci, ale zároveň rozvíjí jejich tvořivost a fantazii. Dítě si díky volné hře může také zpracovávat vlastní zážitky, emoce a zkušenosti z domova nebo z předchozího dne, což napomáhá jeho psychické pohodě.

Školní rok 2025/2026 byl ve školkách EduArt ve znamení postupných a smysluplných změn ve stravování dětí. Na všech třech pobočkách jsme realizovali projekt zaměřený na zkvalitnění a zpestření svačinek, jehož cílem bylo podpořit zdravější stravovací návyky a rozšířit dětem chuťové zkušenosti. Projekt odstartoval v říjnu 2025 auditem svačin, který pro nás připravila nutriční terapeutka Alena Boukalová. Na jeho základě jsme postupně zaváděli doporučené změny. Do jídelníčku jsme zařadili luštěninové a rybí pomazánky, ovocná smoothie i ořechová másla a posílili jsme podíl čerstvého a celozrnného pečiva.

Velkou roli sehrál tým hospodyní, pro které byl připraven praktický workshop vedený kuchařem a nutriční terapeutkou. Během něj si mohly nové receptury vyzkoušet v praxi a získat jistotu v jejich každodenní přípravě. Právě společná práce a otevřenost změnám umožnily, aby se nové postupy úspěšně dostaly do běžného provozu.

Děti si na změny postupně zvykaly. Největší úspěch zaznamenalo ovocné smoothie, které se rychle stalo oblíbenou součástí svačin. Luštěninové pomazánky potřebovaly více času a opakované nabídky, ale díky hravé formě servírování si k nim děti postupně našly cestu. Na pobočce Prahy 9 se osvědčily pohádkové názvy pomazánek, které výrazně podpořily ochotu dětí nové chutě ochutnávat.

Květnový reaudit potvrdil, že změny mají reálný dopad. Zvýšil se podíl čerstvého a celozrnného pečiva, rozšířila se nabídka ořechů a ořechových másel a častěji se objevují luštěninové i rybí pomazánky. Zlepšení nastalo také v oblasti servírování, které více podporuje samostatnost dětí.

Součástí projektu byly i osvětové aktivity. Na pobočce Prahy 2 proběhl workshop Cesta za spokojeným bříškem pro děti a rodiče. Pro velký zájem plánujeme jeho pokračování také na pobočce Prahy 4 a 9. Do budoucna chceme dále rozšiřovat nabídku rybích pomazánek, zařazovat domácí granolu, zdravé dezerty s ovocem a oblíbené kaše. Velké poděkování patří všem hospodyním, pedagogům, dětem i rodičům za spolupráci a otevřenost.

Děti milují sladké! A není to žádná náhoda. Na sladkou chuť jsme naprogramovaní už od narození. První, co miminko ochutná, je mateřské mléko nebo kojenecká formule – a obojí je přirozeně sladké. Sladká chuť nám od pradávna signalizovala, že je jídlo bezpečné, energeticky vydatné a pomůže nám přežít. Jenže zatímco dříve byl sladký zdroj energie vzácností, dnes žijeme v době nadbytku. Potraviny máme dostupné na každém kroku, často v lákavých barevných obalech. Není divu, že mnoho rodičů hledá pro své děti zdravější mlsání nebo alternativní sladidla. Ne všechno, co zní jako lepší volba, lepší skutečně je.

Bílý, třtinový, kokosový… rozdíly jsou menší, než se zdá

Ze sladidel můžete sáhnout po klasickém bílém cukru, třtinovém cukru, datlovém či javorovém sirupu nebo například po xylitolu a čekankovém sirupu. Asi vás překvapí, že většina sladidel má velmi podobné složení. Skládají se převážně z glukózy a fruktózy. Řepný bílý cukr neboli sacharóza se skládá z jedné poloviny z glukózy a z druhé poloviny fruktózy. Na nic si nehraje a je tu zkrátka pro to, aby nám osladil život. Oproti tomu jeho hnědá přírodní varianta s sebou často nese pověst superhrdiny plného minerálních látek a vitamínů.

Třtinový nebo kokosový cukr mají podobnou pověst. Možná to pro vás bude první zklamání, ale zlatá barva cukru z něj hrdinu nedělá. Obsah minerálních látek je v tak stopovém množství, že jsou pro nás bezvýznamné – a abychom pocítili jejich přínos, museli bychom spotřebu cukru výrazně navýšit. Tam už by ale negativní vliv z nadměrného příjmu cukrů převážil benefity.

Pak je tu skupina sirupů jako javorový, datlový nebo sirup z agáve. Působí zdravěji zejména proto, že nesou nálepku přírodní. Jedná se ale o velice koncentrovaný přírodní zdroj energie, se kterým je nutné nakládat rozumně.

A co med?

Med má téměř identické složení jako běžný cukr. Abychom mohli těžit z enzymů, vitamínů a minerálních látek v něm obsaženém, museli bychom ho konzumovat na kilogramy.

Cukerné alkoholy

Zajímavou sladkou skupinou jsou cukerné alkoholy – erythritol, xylitol, sorbitol, maltitol a isomalt. Ač v názvu mají alkoholy, nemusíte se bát, že by se po nich děti opily. Jejich výhodou je zanedbatelný vzestup krevní hladiny cukru po konzumaci, a navíc nepřispívají k tvorbě zubního kazu. Máme vítěze? Ne tak docela. Cukerné alkoholy sice můžete v omezené míře zařadit do jídelníčku, ale při vyšší konzumaci mohou působit projímavě – a děti mohou být ještě citlivější než dospělí.